Území okaté víly Katky 30.11.2011
Víla jednou při tanci našla v trávě baterku
a potom si posvítila na neposednou veverku.
Neposedná veverka ve větvích se houpala,
přitom samou radostí lesní píseň zpívala.
Víla stála pod stromem, písničku si poslechla
a po chvíli znenadání tichounce si povzdechla.
Veverka se mrkla dolů, kdo to na ni kouká,
kdo melodii poslouchá, když svoji píseň brouká?
Víla na ni zavolala, píseň byla milá,
kdybys chtěla umět tančit, tak zve tě lesní víla.
Tak si malá veverka našla kamarádku,
roztomilou dlouhovlasou lesní vílu Katku.
Spolu téměř celé léto zpívaly a tančily,
vymýšlely nové hry, které se jim líbily.
Teď je máme ve družině, můžem si je vyzkoušet.
Rodičům, až přijdem domů, můžem o nich vyprávět.
S okatou vílou Katkou jsme si užili hudebních a tanečních her, soutěží a zábavných aktivit. Zpívali jsme, poslouchali CD, tančili, hráli různé hry, předvedli se v dramatizaci, soutěžili v hudebních znalostech a zpěvu. Na závěr nechyběla ani malá diskotéka.